Moldavsko, Kišiněv (Chisinau) - proč ne?

Kdy?	17.2.-20.2. 2023
Jak?	Solo
Kurz:	1 MDL-1,18 CZK

Nejčastější otázka, která přišla, když jsem oznámil svůj záměr navštívit Kišiněv byla a proč zrovna Kišiněv nebo Moldavsko? Vždyť tam nic zajímavého není. Moře nemají, hory taky ne, žádný hrad či zámek. Moje odpověď zněla a proč ne? (A taky je to nutnost s ohledem na můj "bucket list"). Zajímavé je, že stejnou otázku mi položili i samotní Moldavané.

Nejchudší země Evropy, s drtivou inflací a s mizivým exportem stojí za krátkou návštěvu a to nejen kvůli vínu a neobvyklosti Podněstří.

Jak již to bývá zvykem mých cest, vždy se musí stát něco co mi přípravy a odlete znesnadní nebo přinejmenším znervózni. Tentokrát se jednalo o neklidnou politickou situaci v zemi a údajný (dlouhodobě připravovaný) státní přeprav, v režii pana Putina. Dva dny před odletem dokonce moldavské autority uzavřely vzdušný prostor. Naštěstí ho za čtyři hodiny zase otevřely, ale to stačilo českým novinářům vydat mimořádné zprávy a tím následně vystrašit všechny blízké a mě minimálně zneklidnit.

Odlet:

Odlet se nakonec uskutečnil bez jakýchkoliv problémům (kupodivu u WizzAir). Cesta do Vídně, tradičně vlakem ČD, jizdenka 300 CZK. Na cestu zpět jsem využil novou přímou linku RegioJetu (hojně podporovanou městem Brno), Brno - letiště Vídeň. Jízdenka v low cost tarifu za 285 CZK.

Jen let zpět domů měl menší kaňku. Kišiněvské letiště a její oficíři jsou první z desítek jiných Evropských, kdy se jim nelíbila má cestovní vývrtka a byla zabavena. Fakt, že vývrtka prošla desítkou ostatních letišť bez výhrad jsem raději neuvedl, neboť bych mohl být "zabaven" i já.

Cesta z letiště:

doprava z letiště do centra trvá mimo špičku čtyřicet minut a ve špičce minut šedesát. Uvádím cestu autobusem, taxi je rychlejší, ale cenový rozdíl propastný. Autobus 6 MDL, taxi 200 - 250 MDL. Vzhledem k tomu, že bus jezdí každých dvacet minut až do půlnoci, nevím proč zde postavaly desítky taxikářů, před touto dobou. Až mi jich bylo líto.

Na letišti v Kišiněvě jsem měl i velké štěstí. Podařilo se mi zakoupit (přímo vedle směnárny) moldavskou datovou SIM kartu. Za 20Gb dat jsem zaplatil směšných 49 MDL. Slečna u přepážky si půjčila telefon a během pár minut vložila kartu do telefonu a zaregistrovala ji.

Ubytování:

I zde jsem neupustil ze svých tradic a objednal jsem si apartmán přes booking.com. Malý, ale plně vyhovující. Čistá postel, sprcha a WC na pokoji, lednička a rychlovarná konvice. K tomu bonus - TV. Co víc si přát, za tu cenu. Platil jsem na tři noci 1620 MDL, zhruba 640 CZK/noc. Bazar Motel se nachází v úplném centru, jen pár metrů od obrovské tržnice a hlavního autobusového nádraží.

Co vidět v Kišiněvě:

není toho tolik jako v jiných Evropských metropolí, ale něco vás upoutá. Z množství pravoslavných kostelů a katedrál jsem vybral dvě největší a nejznámější. Katedrála Narození Páně (Cathedral of Christ's Nativity) a klášter Ciuflea (Ciuflea Monastery).

Vítězný oblouk:

nevím kolikátý už v pořadí, ale připadá mi, že snad každé východoevropské hlavní město jeden má.

Sochy:

poskládal jsem zajímavou kolekci bronzových sousoší (dvojic a trojic). Na rozdíl od Skopje, kde vystavovali na obdiv své bojovníky, hrdiny a krále, případně budovatele. Kišiněvské jsou z běžného života, až na výjimku sochy hrdiny Štěpána Velikého. Nejpůsobivější však byla soška Malého prince. Dalo mi zabrat než jsem ji v Parku Valea Morilor objevil. Měří 11 cm.

Park Valea Morilor:

kromě poloviny výše zobrazených soch se zde nachází také Potěmkinovy schody a Scara Cascadelor (úvodní fotka). Jedná se o pěkný park s jezerem, u domácích velmi populární.

Moldavský Parlament a Prezidentské sídlo:

Dvě budovy ležící naproti sobě přes silnici. Podle čerstvých zpráv se zde údajně budou brzy dít velké věci. Má dojít ke státnímu převratu, se skrytou podporou Ruska.

Stadion Zimbru Kišiněv:

stadion ležící prakticky uprostřed obrovského sídliště. Kapacita je deset tisíc fanoušků. Jedná se o druhý nejvýznamnější stadion v Moldavsku. Ten mnohem větší a slavnější - Serif Tiraspol se nachází v Podněstří. Bohužel byl stadion liduprázdný a dál než za plot jsem se nedostal. Zajímavostí je, že přesně za měsíc od mé návštěvy zde odehrála kvalifikační zápas o postup na ME 2024 Česká reprezentace.

Vinařství Cricova:

Moldavsko drží světové prvenství v oblasti vína a vinařství. Nejenže jsou běžně moldavská vína hodnocena ve světě velmi příznivě, ale Moldavsko drží první a druhé místo ve velikosti vinných sklepů. Dvě nejznámější vinařství jsou Cricova a Milestii Mici - to je zapsáno i v Guinessově knize jako vinařství s největším počtem uskladněných lahví (5 milionů).

Já jsem zvolil návštěvu prvního jmenovaného, vzhledem k lepší dostupnosti i renomé. Z centra Kišiněva se lze jednoduše do vinařství dostat autobusem č. 2. Vzdálenost 16 km. zvládne za cca 40 min. za poplatek 6 MDL. Autobus zastavuje v centru Cricova a pak je potřeba ještě asi kilometr ujít pěšky až k vinařství. Zpáteční cestu jsem absolvoval taxíkem. Při degustaci jsem potkal trojici Pražanů a jako rodilý Moravák jsem jim dal i mini soukromou přednášku o víně a ti mi za to nabídli svezení taxíkem. Cena byla mnohem vyšší nežli autobusem 240 MDL (můj poměr 60 MDL) a navíc celkem adrenalin, protože se nám řidič chtel zřejmě pomstít za to, že jsme trvali na zapnutí taxametru a celou cestu projel neuvěřitelnou rychlostí s riskantními manévry.

Prohlídku je nutné zajistit on line předem. Cena je nejen na moldavské poměry hodně vysoká 400 MDL bez ochutnávky, 600 MDL s ochutnávkou+ 100 MDL víkendový příplatek. Tedy pro mě 700 MDL.

Cricova je se svými 120 km chodeb druhým největším vinným sklepem na světě (Milestii Mici má údajně až 200km). Sklepy se nachází v průměru šedesát metrů pod zemí, nejhlubší místo je sto metrů pod povrchem země. Dříve zde byl obrovský důl. Vinařství využívá doposud 80 km. V podzemí se přepravuje pouze speciálními vozidly, turisti vláčky. Platí zde běžná pravidla silničního provozu včetně přechodu pro chodce, přednosti v jízdě, přikázaného směru, aj. Ulice nosí jména vinných odrůd, protože na konkrétní ulici je vyráběno dané víno.

Také je zde uskladněno v kójích více než 1,5 milionů lahví vína a své kóje zde vlastní známé osobnosti, nejen politické sféry. Například paní Merkel, pan Putin (jehož fotografie byla z tabule v době mé návštěvy odstraněna), ale také například ruský tenista Safin a spousta dalších. Sklep navštívil i první kosmonaut ve Vesmíru Jurij Gagarin. A strávil zde dva dny. V průběhu konzumace si totiž odskočil a ztratil se v chodbách, kde následně usnul. Našli ho až další den. Ve vinařství mají vlastnoručně napsaný děkovný dopis. Píše zde (mimo jiné), že návrat z Vesmíru byl pro něj snadnější než návrat z Cricovy.

Ze všech těch více než milionů lahví si extra váží dvou. Dle průvodkyně nevyčíslitelných hodnot. Jediné dvě jsou uschovány za sklem a jedna z nich je česká Becherovka.

V prvotním plánu byl i výlet do Tiraspolu v Podněstří (Transnistia), který nakonec nevyšel, což mě nesmírně mrzí. Podněstří je velmi zajímavá část Moldavska. Takový stát ve státě, pod silnou nadvládou Ruska. Nachází se zde asi patnáct set ruských vojáků. Jedná se o separatistickou republiku, kterou žádný stát na světě neuznává, mají však vlastního prezidenta, vlajku, hymnu i vlastní měnu. Pokud chcete Podněstří navštívit musíte překročit hranice a tam získat víza (zdarma). V současné napjaté době jsem usoudil, že tento výlet by byl poměrně riskantní, což mě potvrdili i Pražáci, které jsem potkal v Cricove. Možná to byla přílišná obava. Nevím. Snad příště.

V Moldavsku stojí za návštěvu ještě jedno místo. Orhei. Je to jeskynní klášterní komplex.

Jídlo, pití:

Kromě kvalitního vína jsem si užil i spoustu výtečných pokrmů. Co se piva týče v Moldavsku vládou české pivovary, převážně Kozel a Staropramen. Nachází se zde velmi oblíbená Kozlovna (nebyl jsem). V "mé" restauraci - Retro Cinema Pub, kde jsem se spřátelil s majitelem Vladislavem jsem pil Staropramen, který se však od domácího chutí liší, neboť se vyrábí v Rumunsku. I místní pivo Chisinau se nevaří v Moldavsku, ale pro změnu v Turecku, ale není špatné. U Vladislava jsem ochutnal i místní specialitu - vepřové kořeněné uši s tatarkou. Hrozné, nedojel jsem a snad jsem neurazil.

Ochutnal jsem i uzbeckou kuchyni ve velmi stylové uzbecké restauraci, a to telecí kousky s nudlemi a grilovanou zeleninou - výtečné. Cena i s pivem Chisinau byla pouze 140 MDL.

Místo, které bylo konečně zaplněno lidmi téměř neustále se nazývá Andy's. Je to síť restaurací, která nabízí místní pokrmy. V době mimo krizi bývá otevřeno 24/7. V současné době po půlnoci zavírají a otevírají ráno v deset na snídaně. Mimo jiné jsem tady poprvé v životě ochutnal Šakšuku. Pokrm pocházejí ze severní Afriky, který je velmi oblíbený například v Izraeli. Typicka snídaně se skládá ze směsi rajčat, paprik a koření. Důležité jsou vajíčka (volská oka). Ta moje Šakšuka obsahovala ještě nakrájený párek.

Závěr:

Přestože patří Moldavsku (kromě výše zmíněných) ještě jedno prvenství a to v nejméně turisty navštěvované zemi a přestože zde nikdo nemluví anglicky jsem nelitoval, že jsem se tu zastavil. V liduprázdné hospodě Retro Cinema pub jsem se setkal ještě s jedním Čechem, studentem z Prahy, který byl v Kišiněvě po osmé. Na otázku proč, přišla logická odpověď. Při nízkých cenách letenek (30 EUR) a blízkosti letiště Ruzyně je víkend strávený v Kišiněvě mnohem levnější než v Praze.

Krátce po dopsání článku společnost WizzAir zrušila veškeré lety do Kišiněva. Prý kvůli zhoršené bezpečnostní situaci. Tím se cesta do Molsavska zkomplikovala. Protože jediný přímý let z nejbližšího okolí nabízely Austrian za cenu více než pěti tisíců korun.