KODAŇ - první severská země.

​Kdy ?	10.11.- 13.11. 2022
Jak ?	Solo.
Kurz :	1 DKK - 3,25 CZK

Na mých cestách bylo na čase zamířit na sever. A první zastávkou se stalo hlavní město Dánska, Kodaň (Copenhagen).

Již tradičně jsem odlétal z Vídně s Raynair, kam jsem se dopravil vlakem ČD. Letenka stála 50 EUR (cca 1250,- CZK), zpáteční jízdenka 616 CZK. Z letiště v Kodani jsem se dostal metrem. V centru jste za třicet minut.

Doprava:

V Kodani se lze jednoduše přepravovat metrem, autobusy, nebo na kole. Dánove miluji kola a je to možné spatřit na každém kroku. Připadalo mi, že koláři mají všude přednost. V každém případě byl znát velký respekt od řidičů i chodců. Já jsem využíval převážně metro, ale také vodní autobus, na který platí stejné jízdné jako na pozemní autobus. Více info o vodní dopravě zde: mypathotravel.com. Kodaňské metro je bezpilotní (není ovládáno řidičem), každé kolejiště chráněno skleněnou stěnou, takže sebevrazi mají smůlu. Navíc jezdí non-stop, v krátkých intervalech. Nikdy jsem nečekal více než dvě minuty.

Běžná jízdenka (jedna cesta) vyjde na 24 DKK v zóně 1 a 2 (celé centrum), z/na letiště 36 DKK. Já jsem zakoupil City Pass s neomezeným využíváním městské dopravy. Na tři dny stojí 200 DKK a pokrývá i cestu z/na letiště. Existuje i Copenhagen Card, která nabízí i vstupy na památky zdarma, ale ta je velmi drahá.

Vodní autobus

Kodaň, co navštívit:

Jako první musím zmínit sochu Malé mořské víly, inspirované pohádkou od pana Andersena

. Je k nevíře, že trocha bronzu (175kg) ve vodě dokáže přilákat tolik lidí. Většina zájezdových autobusů má zde zastávku. Ta městská zde není. Je možné si udělat pěknou vycházku podél pobřeží.

Nyhavn:

Jedná se o oblíbenou nábřežní promenádu lemovanou barevnými domky a vodním kanálem a přístavištěm se spoustou lodí. Nachází se zde velký počet restaurací a stánků s občerstvením. V době mé návštěvy s nádechem Vánoc, ač v polovině listopadu. I sbor pějící koledy jsem zde spatřil. Jen pár desítek metrů sousedící náměstí Kongens Nytorv bylo vánočními stánky přímo poseto. A to jsem ještě vynechal oblíbený zábavný park Tivoli, kde to údajně bylo úplné předvánoční šílenství (v listopadu). Tivoli má jednu nevýhodu a to celkem vysoké vstupné do areálu 155 DKK, děti do osmi let 65DKK.

Na výše zmíněném náměstí jsem zašil jednu negativní událost. V jednom ze stánků s občerstvením jsem si objednal výtečnou dánskou klobásu. Jako jeden z mála jsem se rozhodl platit hotově ( což se v Kodani téměř neděje, i záchod se platí kartou). Za klobásu v ceně 65 DKK jsem platil dvousetkorunovou bankovkou. Vrácené drobné jsem uschoval, vzal klobásu a posadil se ke stolu naproti stánku. Až jsem téměř dojidal jsem si uvědomil co se stalo. Slečna mi vrátila drobné, nikoliv stokorunu. Ihned jsem se vydal ke stánku, ale slečna nikde. Zmizela. Naštvaně jsem opustil trh, ale za pár minut jsem se rozhodl vrátit a hle slečna byla zpět. Popsal jsem jí situaci a prakticky ihned mi stokorunu vydala. Dle mého mínění, přesně věděla co dělá a nejednalo se o omyl. Jen dlouho čekala na příležitost, až někdo bude platit cash.

Amalienborg:

Palácový komplex královských rodin, současně rodiny královny Markéty II. Vždy ve 12 hod zde probíhá výměna stráží. Poblíž stojí pompézní Mramorový Kostel (Frederick 's church).

Amalienborg - výměna stráží.

Zámek Rosenborg:

je renesanční zámek (1606), v jehož sklepení jsou uloženy dánské korunovační klenoty. Cena vstupenky je 125 DKK. Nebyl jsem.

Prohlídku další části města jsem se rozhodl uskutečnit pomocí vodní přepravy. Metrem jsem se vydal na počáteční/konečnou zastávku (v závislosti na výběru směru vaší cesty), zastávku Orientkaj. Loď kotví hned naproti východu z metra. Vybral jsem hned první ranní spoj v 10:15 hod ( v pracovní dny začínají dříve). Vyskočil jsem na šesté zastávce Knippelsbro, odkud to bylo jen kousek na objekty mého zájmu.

Opera house - pohled z lodi.

Borsen ( burza cenných papírů ze 17. století a zámek Christiansborg - pohled z lodi.

Opera house.

Zámek Christiansborg:

bývalý Královský zámek (do roku 1794). V současné době sídlo parlamentu. Nabízí několik prohlídkových okruhů. Královské komnaty jsou údajně fascinující. Nebyl jsem. Vstup 125 DKK.

Židovské muzeum.

Christiania:

neboli Svobodné město, je čtvrť v Kodani, jen pár stovek metrů od zámku Christiansborg, přes řeku. Jde o samozvané území, vyhlášené roku 1971, s vlastními pravidly a třeba i vlajkou. Ve skutečnosti je Christiana squaterskou oblastí, kde žije asi 850 anarchisticky, svobodomyslně uvažujících lidí vlastním životem. Místo plné alternativního umění a zajímavých graffiti je hojně navštěvované turisty. Lehké drogy jako marihuanu lze velmi snadno koupit na hlavní ulici ve stáncích. Z pochopitelného důvodu je zde základním pravidlem zákaz fotografování.

Pánské veřejné záchody na hlavní ulici. Dámy mají smůlu.

Pánské veřejné WC.

Kostel našeho Spasitele :

pět minut chůze od vstupní brány do Christianie se tyčí věž kostela našeho Spasitele. Právě věž(cca 90m) je ta co láká zástupy turistů, více než kostel samotný. Věž byla vybudována (1752) s nádherným venkovním spirálovitým schodištěm. Výstup je zpoplatněn 67 DKK včetně admin. poplatku a je nutná on line rezervace a zakoupení vstupenky. Na místě ji nekoupíte. V případě špatného počasí je návštěva zrušena a částka je vrácena na kartu, mínus admin. poplatek. Když moc nefouká a neprší, nic nebrání zdolání čtyři sta schodů (z toho 150 po venkovním schodišti. Za námahu budete odměněni skvělými výhledy. Nutno dodat, že lidé trpící klaustrofobií a zhoršenou pohyblivostí by měli výstup zvážit. Prostory jsou celkem úzké a vršek se jde více méně po úzkých žebřících. Navíc zástupy lidi chodí oběma směry a míjení se je obvykle velmi natěsno.

Malmo - na skok do Švédska:

jeden den pobytu jsem si vyčlenil na výlet do třetího největšího švédského města Malmo. Z hlavního města Dánska cesta vlakem netrvá o moc více než půl hodiny. Zpáteční jízdenka není levná - 182 DKK. Trasa vede přes známý Oresundský most, spojující obě země přes záliv. Most je necelých osm kilometrů dlouhý a slouží nejen železniční, ale i silniční dopravě.

Oresundský most - bohužel v mlze.

Malmo - co vidět:

Radnice v Malmo:

Z hlavního nádraží je to jen co by kamenem dohodil na hlavní náměstí s městskou radnicí.

Hrad Malmohus:

je nejstarší zachovalý renesanční hrad ve Švédsku. Nabízí návštěvu několika muzeí. Já nahlédl pouze do galerie moderního umění. Vstupenka stála 40 SEK (cca 80 CZK).

Turning Torzo (točivá věž):

190 m vysoký mrakodrap byl dostavěn v roce 2005. Na 54 poschodí se nachází byty a kanceláře a veřejnosti není zpřístupněn.

Malmo přístaviště:

Vzdálené je jen asi 10 min chůze od centra. Samotné přístaviště s množstvím plachetnic je lemováno budovami, které by mohly být byty, ale také možná kanceláře. Jak jsem procházel oblastí, představoval jsem si jak jedno sobotní ráno otec oznámí právě snídajici rodině: " Ahoj všichni, jdu si chvilku zajezdit." Vyjde před dům, nasedne na loď a za moment je na moři.

V průběhu mého krátkého pobytu mě zaujala další věc. Výstavba. Na každém rohu se stavěla nová budova. Stavěla, ne, že byla rozestavěná. Všude kmitali dělníci. Nato jak malou část Malmo jsem prošel, událost hlavně u nás nevídaná.

Při procházení města je jsem narazil i další architektonicky zajímavé objekty, ale třeba i na českou hospodu s výstižným názvem Pivo. Kousek od nádraží. Bohužel v dopoledních hodinách zavřenou.

Jídlo a pití:

Ohledně pití je to jednoduché, v Dánsku se totiž vyrábí světově známá piva Carlsberg a Tuborg. Původně v mém plánu byla i prohlídka pivovaru, nakonec nejen kvůli nedostatku času, ale i nepříliš lichotivým recenzím z toho sešlo. Pivo v hospodách jsem dostal kolem 40 DKK, v happy hour za 30 DKK, ale níž to v Kodani asi nepůjde. V obchodech se cena za 0,3l plech pohybuje kolem 8 - 13 DKK. Bavilo mě i recyklování nejen plechovek , ale i plastových lahví. Nejenže se vám malý peníz vrátí, ale na ulicích a u cest mnoho lahví neuvidíte, vše bezpečně odstraní bezdomovci.

Co se týče jídla, mým záměrem bylo určitě vyzkoušet Smorrebrod, který je často považován za dánské národní jídlo. Je to vlastně obložený chléb na celozrnném hnědý chléb se naskládá spousta dobrot, často plody moře, rybí pomazánka, vajíčko, slanina a spousta dalších variant. Dal jsem si jej na populární rozlehlé tržnici Torvehallerne (malinko mi připomněla barcelonskou La Boquaria).

Další oblíbený pokrm, který jsem chtěl vyzkoušet byla klobása, hodně kopírována z německých wurst. Prodávala se na každém kroku v několika obdobách a stálý se na ně fronty. Cenově se pohybovaly od 45 DKK do 65 DKK.

Bohužel restauraci jsem v Kodani nenavštívil, takže přehled o dalších oblíbených pokrmem nemám.

Jen při čekání na výstup na věž kostela našeho Spasitele, kdy se vstupenka kupuje on line na určitou hodinu jsem si dal v blízkém kebab občerstvení rychlý pokrm (kebab box), úplně totožný s tím, který zakoupíte kdekoliv v ČR. Cena 65 DKK. Mírné rozčarování nastalo po provedené platbě, když částka byla vyšší. Dozvěděl jsem se, že v případě konzumace uvnitř restaurace se účtuje navýšení 25% . Pak už jsem chápal proč byla restaurace prázdná a všichni jedli venku.

Závěr:

Závěrem jen dodám, že výběr Kodaně jako první severské země na mém seznamu byl zdařilý. Velmi zajímavá metropole s úžasnými lidmi a životním stylem. Už jen poznání, že prakticky všichni a všude mluví skvěle anglicky, prakticky nepoužívají peníze a téměř vše recyklují mě zaujalo. Jen nedostatek času mě mrzel. Zjistil jsem, že tři dny, pokud se rozhodnete jeden strávit v Malmo jsou nedostačující.